Minulý týden byla zahájena sklizeň domácích raných brambor. Spotřebitelé tak mají v obchodech opět k dispozici rané konzumní brambory z české produkce. Loňská sezóna byla poznamenána dlouhotrvajícím suchem během vegetace a produkce byla podprůměrná. V letošním roce proběhla výsadba v dobrých klimatických a půdních podmínkách. Přestože v ranobramborářské oblasti lokálně poškodily porosty jarní mrazíky, lze v současné době očekávat celkově průměrnou úrodu, tedy vyšší než v roce 2018, kdy produkce dosáhla pouze 380 tisíc tun brambor. Významným faktorem bude též rozsah osázených produkčních ploch. Se zvýšenou nabídkou lze postupně očekávat mírný pokles maloobchodních cen konzumních brambor. Český bramborářský svaz připravuje pro konzumní brambory režim jakosti Q CZ, který by měl být pro spotřebitele zárukou kvality domácí produkce. Využíván by měl být od roku 2020. Finalizuje se i podoba kolektivních ochranných známek pro brambory.
V roce 2018 byly v ČR pěstovány brambory v zemědělském sektoru na 22 889 ha, z toho konzumní brambory na ploše 14 tis. ha. K tomu je třeba připočítat plochu domácností (výměra do 1 ha), která činila 6 004 ha. Pro drobné pěstitele a zahrádkáře jsou konzumní brambory velice oblíbenou plodinou s roční produkcí kolem 150 tis. tun, tedy 1/3 celkové domácí produkce konzumních brambor.
Loňská produkce byla výrazně ovlivněna dlouhotrvajícím suchem během vegetace. Lokálně došlo k redukci výnosů o 30 i více procent. „Podobná situace byla i v ostatních bramborářsky významných zemích EU, konkrétně v Německu, Nizozemsku, Belgii a dalších zemích. V České republice v letošním roce nepředpokládáme významné změny v plochách osázených bramborami. Stagnace ploch konzumních brambor ale bude zřejmě pokračovat,“ uvádí Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu.
Česká republika není v pěstování brambor soběstačná
Ceny brambor v ČR byly ještě loni v září na úrovni 50 % běžných cen v Evropě. Dalo se tedy předpokládat, že s poklesem zásob brambor v českých skladech dojde k nárůstu cen. „Vzhledem k tomu, že ČR není ani v běžném roce soběstačná ve výrobě brambor, nastala v minulé sezóně
2018/2019 skutečně kritická situace. Ta byla ještě umocněna nízkým výnosem brambor v hlavních pěstitelských oblastech v Evropě. Na jaře 2019 se spotřebitelské ceny v ČR přiblížily 30 Kč/kg a kopírovaly tak ceny v EU. Krátkodobě k poklesu cen může přispět pouze nástup sklizně raných brambor,“ připomíná Vlastimil Rasocha, místopředseda Českého bramborářského svazu.
Co ovlivňuje cenu?
Ceny brambor se v průběhu sezóny velmi mění, jednotnou cenu stanovit nelze. Cena brambor se obvykle neurčuje v ČR. „Je dána zpravidla cenou v Německu, ke které se připočítají náklady na dopravu. Výkyv cen je v případě konzumních brambor značný,“ říká Josef Králíček, předseda Českého bramborářského svazu. Výrobní cena je u každého podnikatele rozdílná a závisí na řadě faktorů – objemu investic, strojním vybavení, skladování apod. Jiná cena je např. u pěstitele, který používá netkanou textilii a závlahu, jiná u pěstitele tradičního. „Přesto můžeme kalkulovat průměrnou výrobní cenu brambor cca 4 Kč/kg,“ doplňuje předseda Králíček.
Vedle ranobramborářských oblastí a produkce raných brambor je dalším centrem pěstování brambor u nás Českomoravská vrchovina. V současné době se zde pěstuje bezmála 40 % veškeré produkce. „Povětrnostní a půdní podmínky Vysočiny bramborám vyhovují, pro svůj růst a vývoj zde mohou využít celou svoji vegetační dobu, sklízejí se až v plné konzumní zralosti v době, kdy jsou ukončeny všechny metabolické procesy, tvořící vnitřní kvalitu hlíz a slupka je pevná a vyzrálá, vhodná k uskladnění,“ upřesňuje Jaroslav Čepl, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod.
Spotřebitelům by mohla pomoci ochranná známka
Pěstování brambor je v uvozovkách jen první, i když důležitým krokem. „Pro pěstitele je neméně důležité disponovat moderními sklady pro uchování brambor, tak abychom nemuseli tyto plodiny vozit například z Egypta či Maroka. Jejich výstavbu je možné financovat například z Programu rozvoje venkova. Pro naše pěstitele je zásadní, aby svou produkci prodali na lokálním trhu. Zákazník často neví, že máme jedny z nejkvalitnějších dozorových orgánů na světě, ale také neví o dalších benefitech, které společně s českou bramborou kupuje, a to je péče o životní prostředí. Pěstování brambor zlepšuje úrodnost půdy, vzhled krajiny a zvyšuje biodiverzitu. Neméně důležitý je příspěvek k udržení zaměstnanosti na venkově a konkurenceschopnosti tuzemského zemědělství,“ připomíná tajemník Agrární komory ČR Jan Doležal.
Český bramborářský svaz si uvědomuje, že osvěta spotřebitelů je základ. Svaz je již před finalizací kolektivní ochranné známky „Brambory z Vysočiny“ a „České brambory“. Zároveň připravuje pro konzumní brambory a také pro výrobky z brambor (lupínky, hranolky, kaše, kostky, další suché výrobky) režim jakosti Q CZ, který by měl být pěstiteli a zpracovateli využíván od roku 2020. Cílem je potvrzení shody sledovaných požadavků (parametrů) s nastavenými požadavky (parametry), které odpovídají režimu jakosti Q CZ, s následným vydáním certifikátů na produkty. Certifikované produkty budou zároveň poskytovat spotřebitelům záruky vysoké kvality a potravinové bezpečnosti, garantovat postupy pěstování, manipulaci, skladování, balení a zpracování brambor s ohledem na životní prostředí a ochranu zdraví spotřebitelů. Systém je prioritně zaměřený na dohledatelnost certifikovaného produktu od jeho pěstování až po dodání do maloobchodu. Přihlášení pěstitele nebo zpracovatele do systému je dobrovolné.
Brambory na vrcholu oblíbenosti u nás i ve světě
Brambory společně s kukuřicí, pšenicí a rýží patří mezi 4 nejdůležitější plodiny světa. Od roku 1994 se jejich celosvětová produkce zvýšila z 230 mil. tun na téměř 400 mil. tun, resp. o více jak 35 %. Nárůst zaznamenala zejména Asie (Čína a Indie) i z toho důvodu, že nutriční hodnota z hlediska makro i mikro živin vyprodukovaná z jednoho hektaru je 2 – 3x vyšší než u obilnin.
Značnou renesanci spotřeby čerstvých brambor zažívají USA, zejména oblasti jako Kalifornie a Florida, místa proslulá důrazem na zdravý životní styl. „Brambory tam jsou považovány za vynikající zeleninu. Odtud se tento trend šíří i do dalších zemí. Spotřebitelé od brambor očekávají, vyjma výborných nutričních hodnot a chuti, také zdravotní nezávadnost, čerstvost a jednoduchou a rychlou přípravu v kuchyni. Aby toho bylo dosaženo, je nutné brambory pěstovat, pokud je to z hlediska pěstitelských podmínek možné, co nejblíže ke spotřebiteli. V posledních několika letech začínají brambory v přílohách k salátům konkurovat pečivu a těstovinám,“ uvádí Vlastimil Rasocha, místopředseda Českého bramborářského svazu.
Co k snídani? Brambory!
Brambory mají nejen nižší kalorickou hodnotu a lepší dietetické vlastnosti, ale i vyšší sytící index. Brambory lze využít i k přípravě snídaní a nahradit jimi tak dosud hojně konzumované cereálie. Takovéto využití brambor při přípravě pokrmů je v USA velmi podporované dietology. Přispěly k tomu mimo jiné poznatky ohledně tzv. rezistentního škrobu, který brambory obsahují a který je vhodný pro střevní mikrobiom a má podobný účinek jako vláknina. Bez nadsázky můžeme říci, že brambory jsou nejlepším potravinovým koncentrátem na světě a zároveň levným zdrojem energie a nutričně významných látek. Jsou bohaté na minerály, vitamíny, bílkoviny a jsou téměř bez tuku. Hlíza bramboru obsahuje podle odrůdy, termínu sklizně i délky a způsobu skladování asi 20 % sušiny a 80 % vody. Sušinu tvoří zejména sacharidy (11 – 18 %), dusíkaté látky (2 %) a minimum tuků (0,1 %). Nutriční hodnotu brambor vytváří zejména obsah vitamínů (excelentní zdroj vitamínu C, vysoký obsah vitamínu B6), minerálních látek (vysoký obsah draslíku, hořčíku, železa i selenu) vlákniny, antioxidantů (zejména u barevných odrůd). Brambory mají jeden z nejvyšších indexů sytosti (tj. míry schopnosti potravin snížit hlad a snížit potřebu energetického příjmu na několik dalších hodin). Existuje nepřeberné množství kuchyňských úprav vařením, pečením, dušením, smažením, fritováním, grilováním, odštavňováním.
